Naše soužití s armádou

Nebylo to až tak vzácné, ale náš průběh života nás kluků v domově a vojáků v kasárnách v Hejčíně byl podobný. Oni tak jak mi museli poslouchat vyšší šarže a trpěly "buzerací". A tak jsme našli společnou řeč a vzájemně se využívali. Poskytovali jsme různé služby,když neměli vycházky. Kupovali jsme za jejich peníze  cígo značky Detva a Partizánky, kupovali jsme pro ně lahváče a vždy zůstaly i prachy na nějakou tu sladkost. Na oplátku oni nám darovali radiové sluchátka , různé součástky abychom si mohli vyrobit naše první rádio..... Cígo jsme nakupovali v hospodě u Černého Orla,která byla na rohu,kousek od domova. To rádio bylo sestaveno z těch sluchátek,krystalky ( skleněný váleček a uvnitř drátek,kterým se na krystalu hledaly stanice) a baterie. Podařilo se nám chytnout stanici Praha a různé podivné zvuky,určitě byly z Vesmíru. Tady jsem poprve slyšel trubku mistra jazzu Louise Armstrong. Jeho profi hrani na trumpetu. Hned jsem požádal ředitele a ten mi zajistil v hudební škole hodiny. Musel jsem začít na housle,protože trumpeta nebyla. Kromě piána, houslí byl v domově i trombón. Na trombón jsem také nemohl,protože moje krátké ruce neudržely těžký nástroj a hlavně jsem nedokázal důkladně natáhnout tu rouru. Po roce na housle ,můj otec odkoupil od vdovy trumpetu. Její manžel hrával v olomoucké filharmonii . Krásná a vyleštěná ,no to bylo něco.Chodil jsem dva roky na hudebku,pak mě život odvál z Olomouce pryč a skončilo moje hraní na trumpetu. Vojáci také nádherně hráli svou večerku a to se mi také líbilo.Jednou nám darovali bakelitové schránky od plynových masek.V drogérii jsme nakoupili tablety na vykouření hmyzu dymogan. Pak u Moravy (rameno Moravy pro cukrovar) nandali zapálené tablety do bakelitových  krabiček ,pevně uzavřely a hodily do Moravy. To tedy byly rány. Samozřejmě smůla, Mirek nestačil krabičku včas odhodit a ta mu buchla v ruce. Střepy zasáhly i mě a opět nemocnice a opět policajti. A co ředitel ,ten nám vojenským řemenem nandal na zadek. Dnes si myslím,že to bylo jen symbolické,jen aby ukázal ,kdo je tu pánem.

Trumpetu mám dodnes a občas si hraji podle not,nic moc ,ale to pomyšlení,že se mně mohl být další Armstrong,no tedy...............