Kterak jsem o kamarády přišel

To bylo v roce 1967 v olomouckém parku. No to mi bylo 16 a půl. S kamarády  jsme si šli posedět do zahradní restaurace. Po nějaké chvilce k nám přišli kluci a prý jim máme dát cigaro.Samozřejmě jsme odmítli a dali jim najevo ať si........Potom následovala akce vyzvání na souboj venku před restaurací. Já v čele a se mnou kámoši   jsme vyšli ven.Než jsem se rozkoukal tak během prvních snad dvaceti vteřin dostal několik boxerských ran. Ty mířily přímo na obličej a bylo jasné, že to bude bolet. Chtěl jsem údery vracet a tak mi kdosi přidal další a já se poroučel na zem. Tam jsem se udeřil do betonu na okraji bazénku s vodotryskem. Moji "kamarádi", o kterých jsem si myslel,že jsou se mnou, utekli a všichni. Včetně holek zmizeli, neznámo kam. Na zemi jsem poležel nějaký čas, než jsem byl schopen se postavit a pomalým krokem odkulhal směrem k svému domovu. Další dny jsem měl společníka pod jedním okem, který tam vydržel cca 3týdny. Moji kamarádi se na našem parčíku objevili rovněž po třech týdnech. A kdo byli oni kamarádi. Bratranec Jirka se svou holkou, soused z baráku Mirek a Francek a Eva moje současná manželka. O události nikdo nemluvil, ale já jediný na ni vzpomínám dodnes. Nakoupil jsem odbornou literaturu o boxu, posilovací péra a začal jsem posilovat a učit se boxovat. Naštěstí jsem to už nikdy nepotřeboval a spory vždy řešil buď smírně anebo tak, abych byl spokojen já i možný útočník.

254