VŘSR jsme v dětském domově slavili tak,že nám ředitel nakoupil lampiony a šli jsme oslavovat na spartakiádní stadion. Ten se stavěl pomocí všech obyvatel Olomouce .Nejvíce brigády tam odvedli vojáci a studenti základek i středních škol. Na stadioně jsme donášeli kusy trávy,které se pokládaly na plochu stadionu.
První akcí na stadióně, byla oslava VŘSR. Všechny lampionové průvody z Olomouce se setkaly právě zde. Pak byly proslovy a následoval dlouhý a nádherný ohňostroj. Nejvíce se nám líbili ty s padáčkami.Já , cigán a Mirek Velikovský (ten byl z Bruntálu) jsme měli nápad ..Druhý den jsme šli na stadion sbírat prázdné patrony a našli jsme i pár plných,ty zřejmě selhaly. Byla to doba začátků dobývání vesmíru , já a kamarádi jsme tam také chtěli. Plné patrony jsme rozebrali a nadrtili obsah a napěchovali do prázdné patrony.Zatloukli kladivem a na stadióně chtěli odpálit do Vesmíru. Vzali jsme svíčku nad ní rozehřáli drát a strčili do díry ze spoda patrony.
A pak si už nic nepamatuji.Byla to ohromná rána a všechny tři nás střepy zranily. Po tom co jsme přišli k sobě, leželi jsme už v nemocnici,kde z nás vytahovali střepy a pak sešívali. Druhý den pro nás přijeli soudruzi z SNB a jali se nás vyšetřovat. Určitě máme zápis jako možní zabijácí či tak nějak.
Tak skončily pro nás oslavy VŘSR, a bylo to podruhé co mě tak poznamenaly.Od té doby žádná oslava VŘSR pro mě nebyla.
