Nikdo ho nechce! Malé, opuštěné kotě. Matka kotěte "Máňa" odchovala kotě do stádia, kdy může již samo žrát. Ale vždy u něj byla v krabici od bot a navzájem se k sobě choulily a matka kotě lízala a tím ho zřejmě masírovala. Máňa rovněž po kotěti uklízela výkaly a jazykem obstarávala jeho celkovou čistotu. A teď je to už čvtrtý den a ona se neobjevila. Už čvrtý den kotě bloumá po verandě a kdykoli tam já nebo žena zajdem, začne úpěnlivě mňoukat svou dětskou píseň strachu a pocitu osamění. Vezmu kotě a dám si jej k srdci, aby slyšelo to co od své matky, tlukot srdce. Několikrát ho pohladím a namasíruji zádička a břicho a kotě je spokojené. Na krmení jsem mu dal trochu kozího mléka, ale to nechtělo a tak jsem mu dal kousek masíčka z konzervy pro Dixinku. Světe div se, kotě žere. Ale ta samota a touha po matce přetrvává. Prostě utrhnout dítě od matky je bolestné jak pro malé tak i pro matku. Ta pravděbodobně skončila buď pod autem jako kocourek anebo prohrála boj s jestřábem či liškou. Jestřábů a lišek tu máme dostatek a to je pro tato malá zvířátka ohrožení prvního stupně. A co bude s kotětem? Nevím ,když to vše přežije a vydrží, pak je naše.