Kocour Zrzek
Naše kočky jsou od počátku našeho bytí v Nové Vésce.První byl kocour,zrzavý a proto jsme mu říkali Zrzek. Zrzek si velmi brzy zvykl na to,že v horní Nové Vésce je jediný a tím pádem šéf.Myšáki se před ním třásl.Byl drzý a že lovil kdeco,jsme se dovídali od sousedů.Někteří to nelibě nesou a určitě chtějí poručit větru ,dešti a přírodě včetně kočkám.Vydržel nám čtyři roky a pak najednou zmizel.Při jedné procházce jsme nalezli v příkopě,jen tak pohozeného.Asi se stal obětí dopravní nehody a také možná ne.To už nikdo nezjistí a je-li viník jeho skonu ať má špatné spaní.
Nejvíc koček má Tomáš
Největší kočičář je v dolní Nové Vésce je přítel Tomáš.Je včelařem a my si tak říkáme.Přítel já,přítel Tomáš.No Tomáš v té době měl tři kočky velké a několik koťat .Když jsme přišli o Zrzka nabídl nám právě narozená koťata.Dcera s vnučkou vybrala a donesla strakatou kočku co se jim říká májová.Pět barev různě uspořádaných,no pěkná.Měla průjem a tak musela k veterináři,který vše zařídil.Zvykla si u nás a stala první kamarádkou našeho pejska dobrmana Bena.To,že mu žrala z jeho misky a v noci se u něj hřála,láme všechny pověry o nenávisti kočky a psa.
Po čtyřech letech jednou Adéla přišla po prohýřené noci domů,koukala kolem dokola,nažrala se a opět odešla.Tentokráte to bylo naposledy co jsme Adélu spatřili.Snad dostávala někde jinde lepší krmení,či co?
Kočka Máňa z Hostěradic
Asi rok jsme byli bez kočky.Při návštěvě bratra v Hostěradicích mi jeho tchán nabídl kotě jejich kočky,protože měl dojem,že bez kočky barák nemůže být.Jeden telefonát tchána někomu a kotě bylo moje.Naložil jsem jej do koše a kufru auta.Těch milión km z Hostěradic k nám jsem kotě chlácholil a mírnil stres z mé pomalé jízdy.Kočka dostala pracovní název Máňa z Hostěradic a už u nás měla dvakráte koťata a to je jiná kapitola.