Co, že by název této zprávy byl divnej. Je to smrad připálené čočky. Měl to být můj oběd. Vařená rýže, čočka a k tomu trochu kvašeného zelí. Taková odlehčovací porce údajně zdravé stravy. Můj žaludek v minulých dnech trávil potravu převážně gulášových chutí a bylo třeba pročistit organismus. A jak k tomu došlo, koupil jsem takový krásný dvojplotýnkový vařič a ještě k tomu je indukční. Perfektní nástroj pro perfektní vaření. Po asi třech měsících jsem pochopil jak funguje a docela jsme si začali rozumět. Čočku i ryži vždy den předem namočím a to jsem také udělal. Našel jsem ten správný hrnec a začala se operace vaření. Nastavil jsem program "minimum" s tím, že jsem dodal o jeden stupeň silnější výkon. Pak jsem se přesunul do jiné místnosti nastavil kuchyňskou minutku na desetiminutový čas. A to jsem měl, ale především udělat na samotném vařiči. Minutkový budík po uplynulém času odzvonil co měl a já byl připraven jít čočku zkontrolovat. Jenže v televizi začaly polední zprávy a to byl zásadní problém. Po určitém časovém úseku, čichám, čichám průšvih. A to ještě jsem měl dvéře od kuchyně zavřené. Honem jsem se hnul do kuchyně kde nebylo už vidět ani místo kde je vařič. Kuchyň a předsíň plná čmoudu a hlavně odporného smradu. Můj nový ,krásný hrnec spálený. Vařič nešlo vypnout, musel jsem ho vytáhnou ze zásuvky a hrnec s čočkou pod tekoucí vodu, Po jedné větrací hodině se konečně Pepík dostal k tomu,aby uklízel tu čočku, ten smrad a vůbec vše co s touto situací souvisí.
Dnes je to třetí den a smrad spálené čočky a octa, který má tento smrad eliminovat visí pořád ve vzduchu. K tomu nasmraděné oblečení v předsíni. Smrad nahoře v ložnici mé i té pro hosty, no něco úžasného.
Opatrně se musím přiznat, že spálená čočka je tu se mnouuž podruhé v posledních dvou měsících. Honem zavřete dvéře a i okna ať se nedostane ten smrad až k vám.