Don Carlos pes druhý
Druhý pes byl dárek od kolegů ze zaměstnání.Byla to rasa brazilská fila a cvrnklá snad boxerem.Velký statný pes.Naučil jsem ho se mnou běhat a kolikráte měl co dělat,aby mi stačil.Byl s ním problém v době,kdy jsme ještě bydleli v Olomouci v paneláku a navíc dcera byla těhotná.Naštěstí to netrvalo dlouho a my se přestěhovali do našeho domečku v Nové Vésce.
Don nemá rád omezování
Don se zde choval jako nepřítel omezení.To znamená,že pro něj nebyl problém přeskočit plot a toulat se po Nové Vésce.Jednou se vrátil potrhaný to když se na svých toulkách potkal s vlčákem Saši Svozila z dolní Nové Vésky.Museli jsme k veterináři na šití.Don však za týden utíkal znovu.Kdesi v literatuře jsem našel návod jak tomu zabránit.Tento způsob spočíval v tom,že se na obojek připevní kus vodítka a na jeho konci malý špalík,tak do úrovně jeho kolen.Jenže Don se s tím nedal odratit a opět se jal skákat přes plot.Jenže nastala chyba.Špalík se zasekl mezi dvěma tyčkama plotu a Don tam zůstal viset.Jen pár chvil ho dělilo od jisté smrti.Žena moje si toho naštěstí všimla a tak jsem ho zachránil.Teda kdo tohle vymyslel je koko....
Nový pes
Za nějaký čas pobytu v Nové vésce mě přesvědčil kamarád Honza,že musím mít dobrmana a on o jednom ví.nechal jsem se ukecat a dobrmana jsem si pořídil.Byla to chyba Don a dobrman jakmile vyrostl k sobě nenašli cestu přátelství a rvačky byly na denním pořádku.Jeden musel pryč.Volba padla na Dona,který se zalíbil řidiči autobusu z Heroltovi u Libavé.Don tam skončil a "prý" umřel stářím. Plot u domku řidiče autobusu postupně rostl až se pro Dona stal skutečnou překážkou.