Musím mít Ferdu!
No ono to bylo tak,že kozla nikdo moc zrovna nechce, to je pravdou.Prý je smraďoch a vzpurný když koza hárá a tak podobně.Ale co já bych pro chov koz neudělal.
Já jsem s naší kozou chodil,tedy jednou jsem ji se zeťákem vez na přívěsu,do Moravského Berouna do tzv.mlékárny ke kozlovi.Za stovku ji snad obskočil a výsledek nebyl nikdy žádný.Zkoušeli jsme to třikrát po sobě,ve třech letech a nic.A koza mě začala přemlouvat,že by chtěla svého kozla doma a tak jsem ji ho objednal právě od chovatele v Moravském Berouně.To bylo v roce 2009.
Obojek pro Ferdu
Ale s kozlíkem to nebylo vůbec jednoduché.Objednal jsem a v den D jsem pro něj přijel.Doma jsem si nejprve nachystal obojek a vodítko,zapůjčil od pejska.Potom jsem otevřel auto a nasadil obojek a vodítko.Teď se dá zvládnout.Ale chyba se vloudila a obojek nebyl řádně obojkovanej a vysmekl se kozlíkovi z krku a on jal se upalovat zpátka po silnici k Moravskému Berounu.A co já? Já za ním.Pěkně do kopce to vede od nás směrem k M.Berounu.Na konci vesnice,aby se to nepletlo uhnul kozlík na louku,kde nebylo posečeno a já jen odhadoval kudy právě běží a pořád jsem jej ale měl na dosah.Jak se ukazovalo na dosah jsem jen měl,nic víc. Kozlík byl rychlejší a já stále více mokřejší,protože zrovna bylo období vydatných dešťů a vše pořádně mokré a tím pádem i já.Po dvou hodinách jsem kozlíka ztratil z dosahu a dohledu a značně unaven jsem se jal převlíct do suchého a obout do suchých teď už gumáků.
Abych to zkrátil,kozlíka jsem ten den nenašel a jen jsem odhadoval,že s ním je ámen a kozlík se někde potuluje v blízkých hustých lesích,či co.Leč na druhý den jsem nedal svému tělu odpočinout a šel jsem opět hledat a poučen sousedem,že kozlík se určitě drží poblíž vesnice,obcházel jsem jedno stavení za druhým .A nic,kozlík nikde.Po obědě mám telefon a obyvatelka z dolní Nové Vésky volá, chalupář kousek od našeho domečku má na svém otevřeném dvorečku kozlíka,a že neví čí to je,není to váš?.Ano určitě je náš.A tak jsem tam běžel,ale nechtěl ke mně jít a přede mnou utíkal až se znovu ztratil v houští.Napadla mě,vezmu naši kozu a on určitě půjde za ní.A fungovalo to.Jakmile kozlík spatřil kozu,neváhal ani chíly a jal jít za ní až do stodolu.zde je jeho nové bydliště.
Dnes je Ferda statný a udatný a bohužel i páchnoucí tvor.Ale on za to nemůže a tak jej mám rád.
V roce 2009 se mu podařilo přivést kozu do jináče a tak koza konečně dočkala po těch sedmi letech svého života .Jenže to dopadlo zcela jinak,ale to se dovíte v jiném článku,kde se pojednává o koze.