Neobyčejně velké problémy s tímto broukem v letošním roce.Na jaře jsem odevzdal na každoroční test měl z dvanácti úlů a výsledek byl 3ks na úl.Okamžitá reakce Krajské veteriny Olomouc s tím,že musím provést jarní léčbu a nejlépe nátěr plodu.Po konzultaci a naším nákazovým referentem jsem provedl opakovanou léčbu Varidolem s tím,že jsem vedl pro případnou kontrolu záznam o průběhu léčby.Po třetí léčbě se zdálo,že je vše v pořádku a ukončil jsem léčbu začátkem května.Jenže doporučení veteriny bylo namístě.Měl jsem provést nátěr plodu.V létě v červenci jsem již přišel o tři úly,kde jsem našel jen ani ne deset procent včel,které neměly šanci přežít.Další šok mě čekal když jsem stáhl roják,který jsem měl umístěný mimo na louce cca 250m od včelnice.Po zkušební kontrole byl spad Varoa do několik stovek brouků.Po posledním stáčení a zimním krmení jsem ihned zahájil intezivní léčbu.Po první léčbě jsem u třech úlů našel počet brouků cca 150-200ks a u dalších pěti úlů 50-100 brouků a pouze u jedného včelstva nic.Nejhorší to bylo v rojáku,který jsem po trojnásobné léčbě dostal do stavu,kdy tam bylo něco kolem 20ks brouků.Teď v listopadu se oteplilo a tak jsem znovu provedl přeléčení a dostal jsem se u všech úlů do nuly.
Mám dojem,že loňskou léčbu jsem prováděl v době kdy v úlech byl ještě plod a z něho pak pramenilo takové množství brouků.Na jaře se další generace brouků už objevila na nové se líhnutých včelách a léčba se jaksi minula účinkem,protože plod byl zavíčkovaný.
Důsledkem špatného stavu včelstev v souvislosti s Varoa byl i malý výnos medu.
Další poznatkem je to,že dokud budou existovat v okolí "divoké" včely z ulétlých rojů a úspěšně přezimujících,bude léčba taková neefektivní.
Další moje úvaha "jak to že tzv.divoké včely přežívají ve volné přírodě i s tím,že jsou napadeny Varoa broukem?".
Teď se s hrůzou děsím toho co bude na jaře roku 2013